Na filozofické fakultě UK vystudovala obor Český jazyk a Anglický jazyk.

Na FAMU vystudovala obor scénaristika a dramaturgie.

Výuka scénaristiky

Vedení kreativního bloku

Umělecká praxe

Kreativní režisérka a producentka miniseriálu o studentech a se studenty mediálního a hereckého oddělení.

Souhrn kvalifikace: Strukturovaná tvůrčí osobnost s rozsáhlou zkušeností v kreativních, vzdělávacích, organizačních a koordinačních profesích s mezinárodním přesahem. V rámci své praxe úspěšně uplatňuje svou kreativitu, spolehlivost, organizační schopnosti, pedagogický talent, smysl pro detail a týmovou spolupráci.

Profesní zkušenosti: 2008 – dosud Positive s.r.o. Lektor 1988- dosud Dramatická tvorba pro děti a dospělé, loutkoherectví, divadelní i filmové herectví, moderování,autorská psaná i výtvarná tvorba Herec, autor, moderátor 2006 – dosud Divadlo Minor – Dětské divadelní studio Výuka jevištní řeči Angažmá v divadlech: Divadlo Rozmanitostí v Mostě Schaubuehne Lindenfels v Lipsku Středočeské divadlo Kladno Hostování: A studio Rubín Divadlo v Řeznické Divadlo v Celené Divadlo Na prádle Národní divadlo(vše Praha) Film: „Erasmovy velké arkány“(ČT,r.Ivan Pokorný) „Setkání se Shakespearem“(ČT,r.Vl.Merta) „Johanka z Arku“(fr./USA r.L.Besson) „Luther“(Něm./USA) „Ordinace v růžové zahradě“(Nova) „Ulice“(Nova) Ostatní: dabing moderování v rádiu (Relax - regionální rádio Kladno) výuka dějin divadla na Vyšší odb.škole publicistiky(Praha)

Vystudovala SPŠ grafická,poté AMU Famu obor produkce,po absolutoriu pracovala na pozicich ředitele marketingu u nadnárodních i lokálních klientů ,pred 13 lety založila s manželem Zbyňkem Olmerem pr agenturu Talk PR, ktera je specialista na PR a PA a krizovou komunikaci, působila jako poradce pro strategickou komunikaci na MF a MZ.Je členem prestižního sdružení Inspire impact (za práva a rovné prilezitosti pro zeny) angažuje se v Charitě,aktivně podporuje or,Be Charity Barbory Nesvadbové

Miroslav Gábor absolvoval katedru kamery na Filmové Akademii Múzických Umění v Praze (FAMU). Jeho práce na absolventském filmu Zastavený čas (1991), byla oceněna na studentské soutěži FAMU Fest cenou Maxim. Snímek byl zároveň nominován do soutěže o Studentského Oscara v Los Angeles. Dalším filmovým projektem byl hraný film režisérky Virginie Townes McCollam z Columbia University v New Yorku s titulem The Sinkline (1992), který se natáčel v New Orleans a v New Yorku.

Po ukončení studií na FAMU Miroslav natáčel reklamní spoty pro agentury, mezi které patří například Leo Burnett, Dorland, BBDO, Grey nebo Saatchi & Saatchi. Pracoval také více než pět v Německu. Jeho profesionální filmová kariéra začala celovečerním hraným filmem Záhada hlavolamu (1993). Za tento film byl nominován v soutěži o Českého lva na cenu v kategorii kamera. Jeho dalším celovečerním filmem byl akční thriller Hazard (1995) v hlavní roli s Pavlem Landovským. Mňága – Happy End (1996) byl celevečerní inscenovaný dokument, uvádějící českou kultovou kapelu Mňága a Žďorp. Celovečerní hraný film Knoflíkáři (1997) je černá komedie, která byla distribuována nejen v sítí českých kin, ale i v zahraničních filmových klubech. Film získal první cenu v Rotterdamu a Locarnu, stějně jako šest “Českých lvů”.

V roce 1997 Miroslav natáčel pro kolegu Stephena Berkmana jeho hraný film Proces, inspirován známou předlohou Franze Kafky. Během následujících let spolupracoval i na zahraničních filmových projektech pro firmy jako Universal Pictures, Lifetime/Hearst Entertainment, CBS nebo New Amsterdam Cinema. Byly to filmy jako Hidden in Silence (1995) režiséra Richarda Colly, nebo Passion’s Way (1997) režiséra Roberta Alana Ackermana s Timothy Daltonem v hlavní roli.

V projektu Duna (2000), který je adaptací science-fiction novely Franka Herberta, Miroslav pracoval po boku trojnásobného držitele ceny Akademie pro Filmové Umění a Vědu kameramana Vittoria Storara. Jeho práce byla oceněna Akademií pro Televizní Umění a Vědu cenou Emmy. Dále Miroslav natáčel filmy jako Co chytneš v žitě (1998) v hlavní roli s Ivou Janžurovou, Oběti a vrazi (2000) s Karlem Rodenem a Ivanou Chýlkovou, nebo film Powers (2000) s Ivanem Trojanem a Petrem Formanem. Český celovečerní hraný film Rok ďábla (2002) byl oceněn první cenou na Meznárodním filmovém festivalu v Karlovych Varech v roce 2002. Poslední filmové projekty zahrnují sci-fi film Děti Duny (2002) a snímek Liga vyjímečných gentlemanů (2002) natáčený také technologií IMAX. V roce 2003 Miroslav pracoval jako kameraman druhého štábu na filmu Tristan a Isolda režírovný Kevinem Reynoldsem, Eurotrip pro Dreamworks a jako režisér a kameraman druhého štábu Frankenstein pro Hallmark Entertainment. V roce 2004 Miroslav natáčel dvoudílný film Na větrné hůrce pro italskou telvizní společnost RAI a další celovečerní film režiséra Petra Zelenky Příběhy obyčejného šílenství v hlavních rolích s Ivanem Trojanem, Zuzanou Šulajovou a Jiřím Bartoškou.

„Český film roku” režiséra Petra Zelenky, Rok ďábla (2002) byl oceněn první cenou na Karlovarském filmovém festivalu. Rok ďábla (2002) a Příběhy obyčejného šílenství (2005) byly také vybrány k reprezentování české filmové tvorby v soutěži o Oscary v Los Angeles. Film Zdeňka Tyce Malé oslavy (2009) a film začínajícího režiséra Martina Repky Let čápů (2007) vysílaného i v německé distribuci byly oceněny Slovenskou filmovou akademií cenou Slnko v sieti.

Kromě dramatických filmových děl se Miroslav podílel také na projektech dokumentárních a televizních. Mezi ně patří cyklus BBC Open University nebo BBC Channel Hopping. Projekt Rozsudek, který režírovala Susana Justmann, vyhrál cenu Emmy.

Miroslav Gábor mluví plynně anglicky a německy.

Výuka na FAMU, katedra obor kamera, střih.

Má mnoholetou letou zkušenost s moderováním a veřejným vystupováním. Už jako malá holka moderovala pro TV Nova s Terezou Pergnerovou hudební hitparádu,,ESO" a mezi 12-14 rokem moderovala dětský pořad Marmeláda po Lucii Vondráčkové.

Nyní to jedna z nejznámějších, českých, gospelových zpěvaček. Před 10-ti lety vytvořila hudební projekt Gospel Night.

Již několik let je stálou moderátorkou jednoho z největších rádií u nás,, Hitrádio" kde má vlastní show.

Moderuje velké hudební festivaly u nás a různé společenské akce.

Také se věnuje dabingu, tvorbě voice-overu a načítání audioknih. Spolupracuje s Charitou České republiky, kde je jedním z moderátorů podcastu-ChariTalk.

Ráda pomáhá novým talentům posunout se v tomto odvětví dál.

René Kekely je moderátor, PR manažer, produkční, producent i manažer mnohých umělců a zajímavých kulturních projektů. Z duše nemá rád nudu a rutinu. I proto se věnuje mnoha zajímavým projektům. Zastupuje zpěvačku a trojnásobnou Zlatou slavici Petru Janů, spolupracuje s umělci, jako jsou třeba Hanka Křížková, Petra Černocká, Milan Peroutka, Jan Přeučil a Eva Hrušková, Josef Maršálek a Tereza Bebarová a řadou dalších. Více jak dva a půl roku točí vlastní, velmi populární a prestižní pořad Face To Face, který běží na Streamu, YouTube a jako audioverze pro další platformy, a točí i podcast pro Charitu ČR ChariTalk.

Poté, co získal první herecké zkušenosti v brněnských divadlech (Městské divadlo Brno, Divadlo Polárka, Divadlo Čára) a poté, co vystudoval Filozofickou fakultu Masarykovy univerzity v Brně (obor divadelní a filmová věda) byl v letech 2008 - 2013 řádným členem hereckého souboru Severomoravského divadla Šumperk. Za tu dobu zde odehrál několik stovek představení v řadě velkých rolí domácí i světové dramatiky (Kytice, Racek, Kočka na rozpálené plechové střeše, Mastičkář, Macbeth, Rozmarné léto a další). Od roku 2013 je hercem na volné noze. Účinkoval pravidelně ve Vršovickém divadle Mana, v Ensemble Opera Diversa, v divadle Parnas a Divadle U22. Aktuálně hraje hlavní mužskou roli Revírníka v inscenaci Liška B. Moravského divadla Olomouc (režie Miroslav Krobot) a hudebníka J. A. Bendu v inscenaci Pygmalion souboru Musica Poetica (režie Tomáš Studený).

Odehrál také řadu rolí v asi dvaceti seriálech a filmech (Případy prvního oddělení, Expozitura, Specialisté, Za sklom, Docent) a to i zahraniční produkce (Borcherts Fall, Ottilie von Faber Castell). Je spoluautorem "Velké knihy herců první republiky a protektorátu." V současné době pracuje na dalších dvou knižních titulech.

Na Mezinárodní konzervatoři Praha učí od roku 2017 a to dějiny filmu. Lektoruje též herecké kurzy v pražském divadle D21

V letech 1998 - 2002 jsem studovala na ISŠ Náhorní, obor Propagační výtvarnictví se zaměřením na aranžování. Již během studií jsem měla možnost docházet v rámci praxe do firmy Euro digital center, spol. s r. o., kde jsem se více seznámila s počítačovou grafikou. Hned po maturitě jsem do stejné firmy nastoupila na plný úvazek a pracovala jsem v ní do r. 2007, do mého odchodu na MD. Bylo to v době, kdy firma pobírala na trhu 99% z distribuovaných dvd. Mou pracovní náplní byla tvorba veškerých menu v dvd - statických i animovaných a z části jsem si musela být i svou vlastní produkční, jelikož práce bylo opravdu hodně - spolupracovali jsme např. s ČT, Bontonem, Film exportem… Dostala jsem se i k samotnému authoringu dvd a k čištění starých filmů, kterým jsme dávali novou tvář. Během MD jsem začala tvořit originální šperky, jejichž základem byly mé grafiky, které jsem nechávala kvalitně tisknout a následně zalévala křišťálovou pryskyřicí. K této technice se průběžně vracím dodnes. V září 2013 jsem nastoupila

v místě mého bydliště jako asistentka starostky, kde jsem působila až do března 2020. Během tohoto období jsem byla i členem kulturní komise a šéfredaktorem i grafikem místního občasníku. V roce 2015 jsem byla oslovena divadelním spolkem Svatopluk Benešov, kterému jsem vytvářela scénu a navrhovala kostýmy pro pohádku Rozum

a Štěstí. V roce 2017 jsem pak byla oslovena firmou Pixa-pro, s.r.o. a začala pro ni pracovat jako externí grafik. Za dobu naší spolupráce jsem vytvořila několik vizuálů

k jejich muzikálům, nespočet bannerů, billboardů, plakátů a 2 knihy. Díky této spolupráci jsem dostala příležitost pracovat s dětmi v rámci Muzikálového studia Múzy a dodnes jim navrhuji a tvořím kostýmy a rekvizity. Od dubna 2020 pracuji v Hudebním divadle

v Karlíně jako garderobiérka a příležitostný grafik.

Narodil se 05. 01. 1980 v Praze. Ve svých osmnácti letech začal živnostensky podnikat v oboru výroby a distribuce filmových a televizních pořadů. Vystudoval kameru na Soukromé vyšší odborné škole filmové v Písku a souběžně se stále věnoval podnikání v tomto oboru. Živnostenské podnikání postupně přetransformoval do společnosti Pegasfilm s.r.o., jejímž je dnes jednatelem a majitelem. V současné době působí společnost ve třech zemích Evropy – v České republice, v Německu a na Slovensku, kde má své stálé pobočky. Stěžejními oblastmi činnosti Pegasfilmu jsou

především produkční činnost, kinodistribuce, DVD distribuce, postprodukce, dabing, rental filmové a televizní techniky a další přidružené obory. Jan Lengyel se tak postupně začal věnovat také produkční, producentské a režijní práci. Jeho společnost Pegasfilm s.r.o. je podepsána pod stovkami reklamních a propagačních pořadů, dokumentárními filmy (např. Zapomenuté pohraničí, Cesta k sousedům a další), klipy, záznamy koncertů a představení, ale také pod hranými snímky jako Bastardi, Bastardi 2, Rekvalifikace nebo rozpracovaným snímkem Nelítostně, Dokonalý gentleman, Případ Leopolda Hilsnera či Válka havranů. Jako distributor v roce 2010 Jan Lengyel s Pegasfilmem obsadil desáté místo z 25 společností žebříčku českých filmových distributorů a v roce 2011 se posunul na místo osmé

Narodil jsem se 14. 9. 1963 v Plzni. Středoškolské vzdělání jsem získal na Střední
knihovnické škole v Praze. Od roku 1985 do roku 1991 jsem studoval obor
knihovnictví a vědecké informace na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy.
V roce 1993 jsem začal pracovat jako vedoucí analytického oddělení Občanské
demokratické aliance. Od roku 1994 do roku 1997 jsem byl jejím tiskovým mluvčím.
Od té doby pracuji jako politický a mediální poradce pro politiky, soukromé firmy i
neziskové organizace. Po celou dobu profesní kariéry publikuji články a komentáře
v tisku.

​

Spolupráce v mediální oblasti s Ernst & Young

2022 - doposud
Ministerstvo dopravy
2015 - doposud
Mediální a politický poradce
Ministerstvo pro místní rozvoj
2014 – 2015
Mediální a politický poradce
Spolupráce v mediální oblasti s Asociací občanských poraden
2012 – doposud
Ministerstvo průmyslu a obchodu
2013 – Poradenská činnost v mediální oblasti
Ministerstvo zdravotnictví
2010 – 2011 Poradenská činnost v mediální oblasti
Poslanecká sněmovna
2010 – 2013 Poradenská činnost v legislativní a PR oblasti pro
místopředsedy PSP Parkanovou a Olivu
Ministerstvo obrany
2007 – 2010 Mediální a politický poradce
Poradenská činnost 1998 – 2007 (OSVČ)
- příprava projektů a projektové dokumentace EU

- příprava mediálních výstupů
- analýzy připravované legislativy v PSP
- analýzy tisku
-příprava a realizace volebních kampaní do Senátu a Poslanecké
sněmovny P ČR
-krizové PR
Ministerstvo spravedlnosti
1997 -1998 Mediální a politický poradce
Občanská demokratická aliance
1994 – 1997 Tiskový mluvčí a vedoucí Analyticko-informačního
oddělení
1993 – 1994 Vedoucí Analyticko-informačního oddělení

Rodilý Pražák. Od prvního ročníku na střední průmyslové škole strojní. Na Třebešíně se aktivně zapojoval do spolupráce s místním televizním

studiem (za svůj středoškolský vzdělávací dokument s názvem Kalírna získal cenu Učitelských novin) a od druháku pak začal spolupracovat jako asistent kamery s Českou televizí. Ještě před ukončením studií působil

v české televizi na pozici asistenta filmové a televizní kamery a později i jako kameraman na doslova stovkách telvizních i fimových projektů. Od roku 1997 již jen na volné noze, což mu dává možnost vybírat si projekty které mají smysl a spolupracovníky se kterými si rozumí. Profesní

specializací jako kameramana je podvodní natáčení, letecké záběry a Steadicam operátor (absolvoval školení ve Švýcarsku a USA, jako první Steadicamista v ČT). Mezi jeho oblíbené žánry patří vážná hudba, jazz, divadlo, dokument, reklama a zábavná tvorba. Jako kameraman se podílel na řadě oceňovaných filmů a televizních pořadů (např. Musíme si pomáhat, Pupendo), jako režisér na řadě reklam (Mastercard, Česká mincovna, Renault), středometrážních (např. 13 komnata) i celovečerních dokumentů

(Dobrou zprávu já přináším vám - Václav Neckář). Kromě filmové tvorby je aktivní i jako herec a režisér scénický a divadelní (Ceny Františka Filipovkého za dabing, Ceny ministra kultury, režie na otáčivých hledištích). Díky svému všeobecnému přehledu a technickým znalostem je schopen řešit projekt nejen na pozici režiséra a kameramana, ale i jako produkční, střihač a zvukař.

Narozena 1978 v Brně. Vystudovala FAMU (Filmová a televizní fakulta, Akademie múzických umění v Praze), obor produkce a v letech 2018-2022 zde působila jako vedoucí Katedry produkce. V roce 2001 spoluzaložila filmovou produkční společnost Axman Production, jež je od roku 2006 členem Asociace producentů v audiovizi (APA). Na festivalu v Cannes 2006 byla prezentována EFP (European Film Promotion) jako český zástupce “Producer on the Move” a v témže roce se stala členem ACE, kde působila jako člen boardu a vice-president. V letech 2008-2010 byla členkou představenstva APA a 2009-2011 předsedkyní správní rady České filmové komory. V roce 2005 založila první festival asijských filmů v Praze – přehlídku FILMASIA (www.filmasia.cz), a v témže roce se společností Axman Production natočila v Praze pro jihokorejskou televizi dlouho nejúspěšnější korejský seriál Lovers in Prague.
V roce 2013 založila společně s dalšími producenty – Pavlem Berčíkem, Janem Kallistou a Ondřejem Zimou (později i se Silvií Michajlovou) – filmovou společnost Film Kolektiv.

V současnosti pracuje Karla Stojáková na několika projektech: dokončuje dokumentární projekt Architektura 58-89 autorů Vladimíra 518 a Jana Zajíčka, připravuje premiéru filmu Aristokratka ve varu – pokračování celovečerní komedie režiséra Jiřího Vejdělka podle knihy Evžena Bočka a v realizaci má také dva celovečerní filmy v minoritní koprodukci – Dům v Lukách, rakousko-českou koprodukci scenáristky a režisérky Terezy Kotyk (se kterou Karla Stojáková v minulosti pracovala na filmu Home Is Here/Doma je tady) a další celovečerní film gruzínského režiséra Georgije Ovashviliho Měsíc je můj otec (se kterým v minulosti již natočila oceňovaný film Corn Island/Kukuřičný ostrov, který vyhrál MFF Karlovy Vary). Chystá také historickou TV minisérii Anežka o Anežce České v koprodukci evropských televizí.

Nora Fridrichová pochází z Pardubic, kde se v roce 1977 narodila jako Nora Nováková. Roku 1996 odmaturovala na jednom z pardubických gymnázií. Na Karlově univerzitě vystudovala žurnalistiku a v Anglii získala magisterský titul na London Univerzity v oboru lidských práv.

Již v 16 letech usedla za mikrofon, kdy působila v jedné pardubické rozhlasové stanici. Od roku 1998 pracuje v celostátních médiích. V České televizi uváděla publicistický pořad 168 HODIN. V době volebních dnů působí jako moderátorka v terénu. Hostem byla v televizních pořadech ZÁZRAKY PŘÍRODY a v UVOLNĚTE SE, PROSÍM.

KATEŘINA TRABUROVÁ (*1993) je mladá česká producentka a alumni mezinárodních workshopů EURODOC (s projektem Brotherhood); Midpoint Feature Launch (s projektem Citlivý člověk); Ex Oriente Film a Dok.incubator (s projektem Amoosed!). Žila rok v USA, kde studovala obor Liberal Arts na vysoké škole v Detroitu, USA. Po návratu do ČR započala studium oboru Produkce na Filmové a televizní fakultě Akademie múzických umění v Praze (FAMU), na které v roce 2019 získala titul BcA. Momentálně dokončuje na stejné katedře magisterské studium, respektive dopisuje diplomovou práci. V letech 2016/2017 žila v Norsku, kde studovala na Bergen Art Academy a věnovala se výzkumu praxe vývoje dokumentárních pořadů v bergenské pobočce NRK na základě něhož napsala následně svou bakalářskou práci “Inovace ve strukturách vysílatele veřejné služby NRK (NABC metoda)”. Během studia na FAMU navázala spolupráci s režisérem Francescem Montagnerem, jehož celovečerní dokumentární film Bratrství (Brotherhood) vyvíjela a následně produkovala pod společností Nutprodukce jako Junior Producer. Film byl uveden na IFF Locarno 2021 a vyhrál hlavní cenu Zlatého leoparda. S režisérem Tomášem Kleinem napsala jako spoluautorka scénáře celovečerní adaptaci románu Jáchyma Topola Citlivý člověk (režie: Tomáš Klein), podle které byl natočen stejnojmenný film uvedený na KVIFF 2023 v Hlavní soutěži. V roce 2020 založila vlastní produkční společnost LaDamplinque s.r.o., kde jako první samostatný projekt vyrobila a v červnu 2021 uvedla krátkometrážní hraný film FRANCEK (režie: Natálie Císařovská) o mládí a životě Františka Kupky, který byl, mimo jiné, v roce 2021 promítán po celém světě jako součást oslav Kupkova výročí 150 let od narození. Momentálně dokončuje dokumentární film Amoosed! (režie: Hana Nováková) o losech lidech, který se točil v šesti zemích světa a na třech kontinentech, a který bude uveden do kin v roce 2024. Pro ČT připravuje dokumentární film o muzikantovi Jiřím Stivínovi.

Bára Kopecká má mnohaletou zkušenost s výrobou televizních pořadů i nezávislých dokumentů jako střihačka, režisérka, dramaturgyně a v rámci vlastních filmů i jako producentka. Věnovala se také psaní o filmu i dalších kulturních tématech pro Respekt, Film a dobu či Literární noviny. Vystudovala Katedru střihové skladby na FAMU, kterou v letech 2002–2005 vedla, a na FAMU od roku 2002 působí jako pedagožka.

Od počátku své kariéry se věnuje režii dokumentárních filmů a televizních pořadů, řadu let pracuje také jako dramaturgyně v TPS Martiny Šantavé v ČT. Je autorkou například dokumentární série Doktoři, Světský, Sestřičky, dokumentů o vědě a historii prezentovaných na festivalech v Karlových Varech, Jihlavě, AFO Olomouc, Paris Science. Dlouhodobě se věnuje popularizaci vědy, v rámci pořadů pro děti i dospělé. Její film DK byl nominován na Českého lva a získal cenu za nejlepší dokument Pavla Kouteckého.

Od roku 1997 jsem pracoval v médiích. Specializoval jsem se reportování o bezpečnostní problematice (hasiči, policie) a armádě. Pro Lidové noviny jsem reportoval z Iráku, Afghánistánu a Kosova. K novinařině jsem se vrátil mezi léty 2010 - 2021 kdy jsem vedl čtrnáctideník Vlády ČR Veřejná správa (vydává Ministerstvo vnitra ČR) a Ekonomický deník (2015-2021) vydavatelství Media Network, spolupracoval jsem se kolegy šéfredaktory a redaktory deníků Zdravotnický deník a Česká justice. V mezidobí jsem pracoval "na druhé straně barikády" - jako mluvčí Ústavu pro studium totalitních režimů, Ministerstva vnitra ČR, Úřadu práce ČR, mediálně jsem zastupoval klienty ve sledovaných případech (prodej bytů OKD, kauza Rada nad Zlato . . . , spor společnosti Investhold s Radovanem Vítkem, atd... Mezi léty 2021 - 2023 jsem byl mluvčím České obce sokolské a za svou práci jsem byl nominován mezi TOP 6 mluvčích veřejného a neziskového sektoru za rok 2022. Kromě "mluvení" jsem měl na starosti i web organizace. Ten byl vyhlášen jako nejlepší web s doménou .eu v kategorii "Leaders". Uspěl také v prestižní anketě "Zlatý středník", konkrétně v jeho 21. ročníku. Anketa oceňuje nejlepší komunikační projekty a firemní média. Mezi šesticí nejlepších byla i Kampaň ke 160 letům od založení Sokola, na které jsem se také podílel. Od dubna 2024 pracuji v oddělení komunikace a propagace Vojenského historického ústavu Praha, kde se starám o web a mám na starosti komunikaci s médii. Snažím se propagovat práci historiků a kurátorů Vojenského historického ústavu Praha - upozorňovat novináře na zajímavé historické studie a exponáty, které v bohatých sbírkách máme.

Shrnuto: Za více než 20 let v médiích, znám novináře, vím, co chtějí a dokáži poradit vhodnou komunikační linku. Mám zkušenosti s krizovou komunikací a do jisté míry mě i baví.

Na MKP učím od školního roku 2023/24 předmět žurnalistika. Snažím se studentům předávat praktické informace o tom, jak fungují redakce a co editoři chtějí. Vysvětluji principy co lze a nelze v praktické žurnalistice dělat

Investigativní novinář, spisovatel, ctitel svobody, spravedlnosti, radosti a liberální demokracie. Spoluzakladatel Respektu, signatář CH 77 a nositel několika novinářských cen. Motto jeho života i práce je, že každý má v každém okamžiku právo volby a za svou volbu pak nese odpovědnost ve všech důsledcích, které vnímá i v těch, které nevidí, nevnímá a nechápe, protože právo se rozhodnout je zároveň odpovědností za budoucí tvář světa.

Střední průmyslovou školu v Břeclavi opustil krátce před maturitou, přičemž vedení školy písemně zpravil o tom, že se tak děje z důvodu porušování lidských práv ve škole.[1] V roce 1983 podepsal Chartu 77.[2] V roce 1990 spoluzakládal týdeník Respekt, kde pracuje dosud. Zabývá se kontroverzními tématy jako je StB, tunelování nebo korupce. V roce 2002 vydal knihu Česká kocovina. V roce 2018 mu vyšly další dvě knihy - první je knižní rozhovor s dlouholetým členem zpravodajské komunity Karlem Randákem s názvem Nepohodlný agent (Paseka), druhá - Jací jsme dnes, s podtitulem Česko od roku 1989 očima investigativního novináře - vydalo nakladatelství Torst. Jaroslav Spurný je držitelem prestižní novinářské ceny Karla Havlíčka Borovského za rok 2004. V roce 2012 byl Sdružením Ferdinanda Peroutky vyznamenán Cenou Ferdinanda Peroutky pro nejlepšího novináře za rok 2011.[3][4] Je také držitelem Novinářské ceny 2011 udělované nadací Open Society Fund, a to v kategorie psané žurnalistiky "Nejlepší investigativně-analytický příspěvek" za článek "Zničte dokument číslo 1439".[5] V roce 2017 dostal osvědčení účastníka odboje a odporu proti komunismu

Jmenuji se Petr Juračka a jsem televizní střihač, co občas zavítá za kameru. Střihu se věnuji již dvanáct let, sedm profesionálně. Ovládám většinu střihových softwarů, ale jak na mých hodinách zjistíte, když umíte jeden, umíte všechny. V posledních dvou letech jsem se podílel na většině reality show, které běží na Nově - Survivor, Love Island a Hell's Kitchen. V aktuální době se věnuji především tvorbě televizních pořadů a dokumentů.
Jako kameraman jsem se podílel na vzniku dvou dokumentárních filmů pro Gulag.cz, který mimo jiné mapuje pozůstatky gulagů ve východní Asii. Krom dokumentární tvorby se věnuji také komerci a natáčím festivaly jako Colours of Ostrava, majálesy, nebo reelsy pro soukromé organizace.
Záleží mi na tom, abych své studenty naučil především organizovanosti a disciplíně, protože když před vámi leží padesát hodin zdrojového materiálu, nic jiného vám nepomůže.

​

Absolvovala pražskou FAMU, obor dokumentární tvorba. Směr její tvorby naznačil už její absolventský film Čas na člověka, vyprávějící o zápasu nadaného mladého člověka s nepříznivými životními podmínkami i s vážnou chorobou. Spolupracovala na cyklech Oko - pohled na současnost a Okno - pohled k sousedům, realizovaných ve Feničově společnosti Febio. Ve snímku z druhého z nich zmapovala osudy dvou selských rodů, žijících na protilehlých stranách česko-německé hranice, rozdělené železnou oponou.

V rámci jiného cyklu Zblízka, produkovaného Českou televizí, natočila hodinový portrét mužského vězeňského pěveckého sboru. V dalším cyklu Zpověď přiblížila například osudy herce Petra Haničince, či herečky Heleny Růžičkové. Natočila rovněž několik videoklipů vážné hudby (například s houslistkou Gabrielou Demeterovou), či klip s popstar Monikou Absolonovou. V autorském cyklu Táta jako máma (realizovaném ve společnosti Febio) se zabývala problematickou otců na rodičovské dovolené.

Pro Českou televizi natočila dva hodinové dokumenty Válka v paměti žen a Nejtěžší volba. První, zachycující příběhy několika žen ve válečném utrpení, byl uveden u příležitosti 60. výročí konce druhé světové války. Film Nejtěžší volba - uvedený v ČT letos v červnu - zobrazil dilemata žen, jež rozhodovaly o životě a smrti svých nenarozených dětí.